V roce 2018 vzroste minimální mzda na 12.200 Kč. Vláda a odbory argumentují tím, že pomáhají zaměstnancům s nízkými mzdami. Je to ale opravdu tak? Komu se zvýšení mzdy nevyplatí?

Co je minimální mzda

Vláda určuje na každý rok výši minimální mzdy. To je nejmenší částka, kterou může zaměstnanec při plném úvazku dostávat. Týká se ale jen těch nejméně kvalifikovaných pracovníků. Pro ostatní zaměstnance platí vyšší částky zaručené mzdy, odstupňované podle odpovědnosti, odbornosti a složitosti vykonávané práce.

Minimální mzda v roce 2018

Pro první skupinu nekvalifikovaných prací platí pro rok 2018 částka 12.200 Kč měsíčně při plném úvazku (73,20 za hodinu). Patří sem například úklid, mytí nádobí apod.

Třetí skupina (pokladní, kadeřnice…) už má zaručenou mzdu nejméně 14.900 Kč měsíčně. Nejvyšší osmá skupina má minimální odměnu 24.400 Kč měsíčně.  Sem patří ty nejsložitější práce, jako plánování strategií apod. Ostatní skupiny mají určenou minimální mzdu v rozmezí mezi 12.200 Kč a 24.400 Kč měsíčně.

Pokud jste zaměstnavatelé, pohlídejte si u svých zaměstnanců nejen minimální mzdu, ale i zaručené mzdy podle typu práce.

Jaké má minimální mzda důsledky

Když budete hledat články o minimální mzdě, pravděpodobně se dočtete jen o tom, že budou zaměstnanci dostávat férovější mzdu. Není to ale jediná oblast, kde se zvýšení minimální mzdy promítne.

Podnikání jako vedlejší činnost

Máte-li zaměstnání a vedle něj podnikáte, je podnikání vedlejší činnost. To je základní poučka. Musíme si ale přesně popsat, co se rozumí zaměstnáním.

Pro zdravotní pojištění je potřeba, aby ze zaměstnání odešlo zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy. Pak je podnikání vedlejší činnost.

PŘÍKLAD – minimální mzda v podnikání:

Máte zaměstnání na pracovní smlouvu na půl úvazku. Vaše měsíční mzda je 11.500 Kč. Z podnikání máte roční zisk po odečtení nákladů 50.000 Kč.

• v roce 2017 → minimální mzda je 11.000 Kč → máte více než minimální mzdu → podnikání je VEDLEJŠÍ ČINNOST a na zdravotním pojištění zaplatíte jen 3.375 Kč za rok
• v roce 2018 → minimální mzda je 12.200 Kč → máte méně než minimální mzdu → podnikání je HLAVNÍ ČINNOST a na zdravotním pojištění zaplatíte cca 24.000 Kč za rok

Takže vám se zvýšení minimální mzdy nevyplatí 🙁

Řešení to má. Domluvte se zaměstnavatelem na tom, aby vám strhával zdravotní pojištění z minimální mzdy. Potom budete mít mzdu pořád 11.500 Kč, ale zdravotní pojištění vám odejde z částky 12.200 Kč. Dostanete sice menší čistou mzdu, ale zajistí to vedlejší činnost u podnikání. Při nízkém zisku se to může hodně vyplatit.

Víc podrobností o hlavní a vedlejší činnosti, o povinnostech a platbách najdete ve článku Hlavní nebo vedlejší.

Částečný úvazek s nízkou mzdou

Zdravotní pojištění zaměstnanců se v ČR platí alespoň z minimální mzdy. I u zaměstnanců s částečným úvazkem a adekvátně nízkou mzdou.

Za někoho ho platí zdravotní pojištění i stát (státní pojištěnci = například děti, důchodci, nezaměstnaní, rodiče pečující o malé děti…), na ty se následující pravidla nevztahují.

Když máte mzdu vyšší než 12.200 Kč, tak se pro vás nebude v příštím roce nic měnit. Budete dostávat stejnou čistou mzdu, jak jste zvyklí.

Problém začne u takových zaměstnanců, kteří mají menší než minimální mzdu. Těm se musí zdravotní pojištění dopočítat, jako by minimální mzdu měli.

PŘÍKLAD – minimální mzda u částečného úvazku:

Máte zaměstnání na pracovní smlouvu na půl úvazku. Vaše měsíční mzda je 11.500 Kč.

• v roce 2017 → minimální mzda je 11.000 Kč → máte více než minimální mzdu → strhne se vám zdravotní pojištění 495 Kč
• v roce 2018 → minimální mzda je 12.200 Kč → máte méně než minimální mzdu → musí se dopočítat zdravotní pojištění z minimální mzdy → strhne se vám zdravotní pojištění 657 Kč

Takže na zvýšení minimální mzdy proděláte. 🙁

Jestli se vás tato změna týká, odpovězte si na otázku – neplatí za mě pojištění i stát? Jestli ano, nahlaste to písemně svému zaměstnavateli. Pak vám bude i z nižší mzdy strhávat jen základní zdravotní pojištění a nebude dopočítávat nic navíc.

Dohoda o provedení práce

Jak jsem psala o kousek výše, každý zaměstnanec musí platit zdravotní pojištění. Při dohodě o provedení práce do 10.000 Kč se ale zdravotní pojištění ze mzdy neplatí.

Pokud nemáte kromě této dohody ještě pracovní poměr, nejste státní pojištěnci a ani si neplatíte pojištění jako podnikatelé, musíte si platit zdravotní pojištění sami, a to 13,5 % z minimální mzdy. Pro zdravotní pojišťovnu budete OBZP – osoba bez zdanitelných příjmů, samoplátce.

PŘÍKLAD – dohoda o provedení práce a OBZP:

Máte několik dohod o provedení práce, žádná z nich nepřesáhne měsíční mzdu 10.000 Kč.

• v roce 2017 → minimální mzda je 11.000 Kč → platíte si zdravotní pojištění 1.485 Kč měsíčně
• v roce 2018 → minimální mzda je 12.200 Kč → platíte zdravotní pojištění 1.647 Kč měsíčně

Takže zaplatíte o 162 Kč měsíčně víc.

Rada je stejná jako v předchozím odstavci – není možnost, jak se stát státním pojištěncem? Nemůžete si u zdravotní pojišťovny například nahlásit péči o dítě do 7 let?

Starý student

Doufám, že teď neurazím studenty, když je považuji za staré. 🙂

Studenti jsou státní pojištěnci, ale jen do 26 let. Jestli je vám víc a ještě studujete, musíte si platit zdravotní pojištění jako samoplátce – OBZP – osoba bez zdanitelných příjmů. Takže 1.485 Kč měsíčně v roce 2017 a 1.647 Kč měsíčně v roce 2018.

Nárok na bonus na děti

Při počítání daně z příjmu si můžete na vyživované děti uplatňovat daňové zvýhodnění. Když máte nižší příjmy, nebude to formou slevy na dani (není z čeho slevu dávat, když daň neplatíte), ale dostanete peníze od finančního úřadu jako daňový bonus na děti.

Podmínkou nároku ale je, aby vaše příjmy byly alespoň šestinásobek minimální mzdy.

PŘÍKLAD – bonus na děti:

Část roku jste byla na rodičovské dovolené, potom na úřadu práce a od října máte zaměstnání s měsíční mzdou 23.000 Kč. Vaše celkové zdanitelné příjmy jsou 69.000 Kč za poslední tři měsíce roku.

• v roce 2017 → minimální mzda je 11.000 Kč → šestinásobek minimální mzdy je 66.000 Kč → máte vyšší zdanitelné příjmy, než je hranice → máte nárok na daňový bonus
• v roce 2018 → minimální mzda je 12.200 Kč → šestinásobek minimální mzdy je 73.200 Kč → máte nižší zdanitelné příjmy → nemáte nárok na daňový bonus

Řešení: Ať si daňové zvýhodnění na děti uplatní druhý z rodičů, pokud splňuje podmínku šestinásobku minimální mzdy. Jestli můžete dávat děti do daní jen vy, uplatněte daňový bonus alespoň v měsíční mzdě. Nedosáhnete na celý bonus za kalendářní rok, ale měsíční částky bonusů uplatněné ve mzdě už vám nikdo nesebere.

Víc o daňovém zvýhodnění na děti najdete ve článku Sleva na dítě ze všech stran.