Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti je vhodná pro brigády a přivýdělky, například při mateřské a rodičovské dovolené. Obvykle se z ní platí odvody zdravotního a sociálního pojištění, je s ní ale mnohem méně administrativy než s klasickou pracovní smlouvou.

Aktualizace částek k 1. 1. 2021.

Dalším formám zaměstnaneckých vztahů (dohodě o provedení práce a pracovní smlouvě) se stručně věnuji ve svém e-booku 4 možnosti přivýdělku při mateřské a rodičovské.

Dohoda o pracovní činnosti = DPČ

Dohoda o pracovní činnosti nastupuje obvykle tam, kde nám dohoda o provedení práce (DPP) nestačí rozsahem. Většinou při vyčerpání limitu 300 hodin na dohodu o provedení práce odpracovaných u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Nebo když víme rovnou, že rozsah DPP stačit nebude. Podrobněji se o pravidlech dohody o provedení práce dočtete zde.

Základní pravidla DPČ

• omezení výše úvazku – maximální úvazek je 20 hodin týdně za jednu smlouvu. Tato doba se posuzuje za celou dobu, za kterou je dohoda uzavřena, maximálně za 52 týdnů. Vysvětlíme si níže v příkladech 🙂
• je vhodná pro nepravidelnou výpomoc, kdy nemáme zaměstnavatelem předem rozvrženou pracovní dobu
• dohoda musí být uzavřena písemně
• v dohodě můžeme sjednat nárok na dovolenou, na cestovní náhrady, ale automaticky k DPČ tyto výhody nenáleží
• z dohody o pracovní činnosti se většinou platí zdravotní a sociální pojištění, ale při malém příjmu jej platit nemusíme (viz kapitolka Zaměstnání malého rozsahu)

Zdanění

• z dohody o pracovní činnosti platíme daň z příjmu 15% z daňového základu. Jednoduchý příklad výpočtu pojištění a daně si ukážeme níže.
• zaměstnanec může podepsat Prohlášení (takzvaný „růžový papír“) a v něm uplatnit slevu na dani, a to slevy na sebe jako na poplatníka, nebo i daňové zvýhodnění na děti.  Pozor na to, že Prohlášení můžete podepsat jen u jednoho zaměstnavatele.
• dále z dohody o pracovní činnosti obvykle platíme sociální a zdravotní pojištění. Sazba sociálního pojištění je 31,3 % (z toho 24,8 % zaměstnavatel a 6,5 % zaměstnanec), zdravotní pojištění se platí 13,5 % (z toho 9 % zaměstnavatel a 4,5 % zaměstnanec).
• při měsíční mzdě do 3.500 Kč se za určitých okolností neplatí sociální a zdravotní pojištění, jen daň z příjmu (viz kapitolka Zaměstnání malého rozsahu)
• zdravotní pojištění je složitější záležitostí s dalšími podmínkami a limity. Zjednodušeně řečeno, každý zaměstnanec musí platit zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, v roce 2021 to je z 15.200 Kč. Pokud máte platbu svého zdravotního pojištění zajištěnou jinak (máte hlavní zaměstnání jinde, jste státní pojištěnci, platíte si jej jako podnikatel), informujte o tom svého zaměstnavatele s dohodou o pracovní činnosti.

Zaměstnání malého rozsahu

Pokud v dohodě máme sjednanou měsíční odměnu do 3.500 Kč nebo nemáme výši měsíční odměny sjednanou vůbec (například je sjednaná hodinová odměna, ale není předem jasná odpracovaná doba za měsíc), jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu.

V tomto případě se sociální a zdravotní pojištění platí jen za ty měsíce, kde je mzda 3.500 Kč a vyšší. V měsících se mzdou 3.499 Kč a nižší, pojištění neplatíme. Při posuzování této hranice se sledují všechna zaměstnání malého rozsahu, která u daného zaměstnavatele máme a součet všech těchto mezd se porovnává s hranicí 3.500 Kč.

POZOR, pokud bude ve smlouvě sjednaná měsíční odměna 3.600 Kč, ale v některém z měsíců máme z jakéhokoliv důvodu odměnu nižší, pojistné platit musíme, protože se nejedná o zaměstnání malého rozsahu.

Důležitá je tedy nejen aktuální výše měsíční mzdy, ale i to, co je sjednáno v dohodě.

Příklad 1 – Jak se kontroluje odpracovaná doba:

Dohoda o pracovní činnosti uzavřená na deset měsíců, na prodej ve stánku na trzích. Před Vánocemi budete u stánku osm hodin denně, ale v ostatních měsících je prodej klidnější a budete chodit jen občas na výpomoc.

Je to v pořádku, protože když sečteme všechny odpracované hodiny a uděláme průměr na týden, je to méně než 20 hodin týdně.

Neděste se, vy se žádným počítáním hodin zabývat nemusíte, to je povinnost vašeho zaměstnavatele. Ale je dobré vědět, jak pravidlo „maximálně 20 hodin“ funguje.

Příklad 2 – Zaměstnání malého rozsahu:

Máme dohodu o pracovní činnosti se sjednanou měsíční odměnou 2.800 Kč. → Jde o zaměstnání malého rozsahu, sjednaný příjem za kalendářní měsíc je nižší než 3.500 Kč. Sociální a zdravotní pojištění budeme platit jen v měsících se mzdou alespoň 3.500 Kč.

Zaměstnanec má u zaměstnavatele dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou se sjednanou měsíční odměnou 1.500 Kč. Nově uzavře další DPČ na jinou činnost se sjednanou měsíční odměnou 2.200 Kč →  Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele dvě zaměstnání malého rozsahu. Pro účely posouzení povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění se mzdy z obou zaměstnání v jednotlivých kalendářních měsících sčítají. Pokud bude mít zaměstnanec plnou mzdu z obou smluv, bude to dohromady 3.700 Kč a z mezd se bude platit zdravotní i sociální pojištění.

Máme dohodu o pracovní činnosti se sjednanou měsíční odměnou 3.800 Kč. V srpnu měl zaměstnanec volno, aby se mohl věnovat dětem. Odpracoval jen část měsíce a jeho odměna byla 2.200 Kč. →  Nejedná se o zaměstnání malého rozsahu a sociální a zdravotní pojištění budeme ze mzdy platit v každém měsíci.

Shrnutí na závěr

Dohoda o pracovní činnosti je vhodná pro dlouhodobé brigády a přivýdělky menšího rozsahu. Při mzdě do 3.500 Kč někdy nemusíme platit zdravotní a sociální pojištění a tím ušetříme my i náš zaměstnavatel.